Dobrý den, potřebuji se někomu svěřit se svým problémem, protože nemám nikoho, s kým bych o tom mohla mluvit. Jsem vdaná 22 let. Manžel je introvertní a je flegmatik. Manžel mně jak je rok dlouhý neosloví jménem. Vůbec se se mnou nebaví, ne snad proto, že by byl naštvaný, ale nemá zájem. Nejméně 15 let již trvá, že máme sex tak 1x za měsíc i méně často a vždy musím začít já. Na 10 pokusů mě jedenkrát neodmítne. Své odmítnutí nevyjadřuje zrovna citlivým způsobem, ale často do mně i bolestivě šťouchne. Nejde však o to, že by měl problémy s erekcí. Často ho vzruším, ale on řekne "nic nebude". Je mi 44 let, jemu bylo letos 51 let. V posledních třech letech začal zanedbávat i hygienu, koupe se jen 1x týdně, přes týden se nesprchuje. Nosí oblečení do práce celý týden. Často mám pocit, že začíná páchnout. Zásadně odmítá používat deodoranty. Když se s ním bavím o tom, že by hygienu neměl zanedbávat, tak mi řekne, že on se sprchuje. Ale vím, že to není pravda. Po použití WC si myje ruce tak, že ve studené vodě si smočí konečky prstů a je hotovo. Když jde spát do ložnice dřív než já a já tam pak při> jdu, když už spí, tak páchne celá ložnice a nejdřív musím větrat než usnu. Jinak je to hodný člověk, stará se o rodinu, doma mi pomáhá. V mládí jsem byla moc nemocná a často po nemocnicích, vypiplal dceru od miminka a na mne se nevykašlal. S dcerou má pěkný vztah, ale vůbec ji nevychovává a když já dám nějaké nařízení či zákazy, tak se jí zastává. Dceři je 20 let, doma nic nedělá ani smetí nevynese nádobí neumyje. Když něco řeknu, vždy se jí zastává, dcera si pak na mne dovoluje a je drzá a on ji ani neokřikne, a to ani když mi řekne, že jsem debil. Do revoluce byl živitel rodiny, po revoluci jsem úspěšnější já. On donese 13.000,-- Kč, mé příjmy jsou nadstandardní. Nevím, jestli to naše zpackané manželství s tím souvisí. Když chci, aby se mnou šel do manželské poradny, řekne mi, že neví, co by tam řešil, když on má spokojené manželství. Když si s ním chci promluvit o tom, s čím nejsem v manželství spokojená, tak musí nutně koukat na TV. Když už ho konečně přemluvím k tomu, abychom si spolu promluvili, tak to probíhá tak, že já mluvím a kladu mu třeba otázky, on se mi nedívá do očí a mlčí a skončí to tak, že já se cítím, že mu něco vyčítám. Nevím, co dělám špatně. Určitě na této situaci máme podíl oba dva, ale on mi nechce říct, co mu na mně vadí. Jinou ženu určitě nemá, doma je vždy v 15.30 a nikam nechodí. Bohužel u mně to dospělo k tomu, že jsem si našla přítele, sice z opačného konce republiky a známe se již 4 roky - milujeme se. Za tu dobu jsme se 4x setkali a měli spolu krásný sex. Jenže takový vztah na dálku mě neuspokojuje a chci svého manžela a pěkné manželství. Jenže nevím, jak toho dosáhnout. Rozvádět se nechci. Současně ale trpím nedostatkem sexu a nyní se mnou chce mít vztah 57 let muž, který se rovněž nechce rozvádět a já mám obavy, že podlehnu, protože je velmi inteligentní a má podobné problémy jako já.Fakt už nevím kudy kam.Cítím se tak, že manžel o mne nemá vůbec zájem a já ještě chci lásku. Ve 44 letech přece nejsem ještě tak stará, abych na ni už neměla právo.
Asi není pravděpodobné, že se Váš muž nějak změní či zmoudří k vašemu prospěchu. Osobnostní abnormality mají spíše tendenci se ke stáří prohlubovat. Docela ráda čtu, že jste si našla přítele a máte s ním i milostný vztah. Je to životní potřeba, myslím, že pokud byste tuto situaci neřešila tímto způsobem, dokázalo by ve vás toto manželství potlačit sebevědomí i sebejistotu o svých postojích a kvalitách a s tím se špatně žije. Zatím si ten Váš vedlejší vztah užívejte, aniž o tom musí Váš muž vědět. Na řešení společného života se před jakýmkoliv unáhleným rozhodnutím poraďte vždy s vaším přítelem. Nemusí tento Váš vztah brát jako důležitý pro společný život jak mu možná přisuzujete vy.
MUDr. Erika Matějková