Vážená paní doktorko, mám vážný problém se svým manželem již 4 roky. Máme tříletého syny, nejhorší je, že mi manžel ubližuje právě před ním a já s tím nemohu nic udělat. Jsem ráda, když se sama trochu ubráním. Začíná to vždy psychickým a poté i fyzickým týráním. Bohužel nevím jak z této svízelné situace pryč. Před týdnem to vyvrcholilo tím, že jsem na něj musela zavolat policii, dostala jsem spoustu pěsti, chtěl mě mlátit do obličeje, ale ten sem si chránila, odnesly to mé nohy a ruce. Policie ho odvezla do jeho práce na druhou stranu Prahy. Mlátil mě od té doby co jsme manželé. Ale nikdy jsem nemela odvahu policii zavolat. Tentokrát to bylo velmi vážné. Mám ho ráda, je mi ho líto. Přátele si myslí, že má rozpolcenou osobnost, a že je to hlavně kvůli jeho dětství. Do svých 7 let žil jen s matkou a tetičkami. Poté mu matka našla otčíma (dost tvrdého chlapa). V 8 letech se mu narodil bratr a tím sel manžel do pozadí. Musel hodně poslouchat a neodmlouvat, měl náročné dětství, v 18 to nezvládl a rodičům se postavil, nějaký konflikt tam byl... Rodiče mu sehnaly byt a odstěhovaly ho do něj, tím byl najednou sám...později poznal mě. Jeho povaha se projevila asi týden před svatbou,mrsknul mnou (4. měsíc těhotenství) o postel. Nedokázala jsem svatbu zrušit. Znali jsme se krátce, moc krátce na to, abychom spolu vychovávali dítě. Nešla jsem na potrat, protože to odsuzuji. Jsem šťastná za své dítě, miluji ho. Ale možná jsem měla kdysi zareagovat jinak. Nemám nikde oporu, ani u své rodiny, nikdo mi nevěří, co s nim prožívám. Nechci mu ublížit, chtěla jsem se s nim rozumně domluvit. Jenže s nim ta řeč není, nedokáže si představit, že by se mezi námi nastal konec. Jenže já už s ním žít neumím a vlastně ani nechci. Vadí mi, že to jeho hrubé chovaní vidí náš malý syn. Bojím se, aby jednou taky nebyl takový. Jenže nevím jak dál. Volala jsem na linku domácího násilí, tam jsem se prakticky nedozvěděla nic, jen pár telefonních čísel. Ta paní mi úplně sebrala chuť začít něco dělat. Už jsem ani nedokázala vytočit číslo nějakého azylového domu. Od té paní jsem se totiž taky dozvěděla, že se na azylový byt čeká třeba i měsíc. Radši jsem tady s manželem a poslouchám ty věčné výčitky. Druhý den po tom konfliktu a nakonec zavoláni policie mi manžel poslal mailem dopis. Chtěla bych ho poslat k nějakému rozboru. Mám pocit, že je nemocný, ráda bych mu pomohla. Psal jak moc se mi omlouvá, v půli dopise napsal, ze si vezme život, ze beze mne nemá smysl žít. A na konci už zase psal o tom, jak začneme od začátku atd. Nechápu ho...a nevím kam se mám obrátit pro radu. Poradíte mi prosím?? Děkuji, vážně už jsem z této situace zoufalá.
Situace, kterou popisujete, musí být velmi těžká. Ze zkušenosti s těmito případy vím, že odchod není jednoduchý a to z mnoha příčin. Po mnoha letech psychického i fyzického týrání a napadání většina žen je tak nejistá, nesebevědomá a psychicky na dně, že často nejsou schopni si sami najít jiné ubytování, zaměstnání a odejít od manžela. Nevěří si, nemají sebevědomí, cítí se špatné, neschopné či se octnou v depresi, která jakoukoliv aktivitu směrem k odchodu ještě sníží. Žena se také často bojí, že pokud muž přijde na to, že ho chce opustit, vyvolá další vlnu urážek a násilí. Věřím a často to tak bývá, že pokud Váš muž má období, kdy se k vám chová v rámci normy, je velmi emocionální a kaje se. Popisuje to většina týraných žen. To je často další důvod, proč ženy nejsou schopni takového muže opustit, vždy mu uvěří, že je miluje a už se to nebude opakovat. Že Vás miluje je jistě pravda, ale opakovat se to bude. Muž, který takto ženu týrá, je na ní často psychicky velmi závislý a tímto násilím se snaží tuto závislost potlačit. To ale není důvod, abyste ho omlouvala. Hledat důvody v jeho dětství a dospívání poslouží sice pro Vaše lepší pochopení proč to dělá,ale nemělo by sloužit k tomu, aby jste jeho chování tolerovala, omlouvala či akceptovala. Jste také zodpovědná za zdraví duševní vývoj Vašich dětí, ty vaši rodinou situaci vnímají ještě emocionálněji a vypjatěji. Z vašeho dopisu je znát, že se snažíte přijít na důvod, co ho k tomuto chování vede, kde to pramení, stále si ověřovat, že Vás má rád, ale to Vám sice pomůže pochopit jeho chování, ale neznamená to, že byste to měla akceptovat. Pokud budete chtít odejít od manžela, je dobré si cca 5-6 měsíců dopředu připravit plán tak, aby se to nedozvěděl. Chráníte tím nejen své fyzické zdraví, ale i předejdete tomu, že Vás opět přesvědčí,aby jste zůstala, že už se polepší. Nejlépe je najít si pro začátek byt k pronájmu, i když obětujete větší finanční obnos. Kupujete si tím klid, duševní pohodu a zdravé prostředí pro Vaše děti. Eventuálně ubytovnu. Najděte si zaměstnání. Vše nejlépe v jiném městě, pokud žijete v malém městě či v jiné oblasti v Praze. Až budete mít zajištěný být, poproste svou kamarádku či kamaráda, aby vám pomohl s odstěhováním. Pro nový začátek života nepotřebujete příliš věcí, jen nezbytnosti: peřina, nádobí, část oblečení, hračky pro děti, doklady o majetku, osobní doklady. Je dobré se neupínat na věci z minulosti. Mít připraveny předem pytle, krabice, kam to můžete v krátkém čase 2-3 hod naskládat a odvézt. Poté se už do bytu nevracet. Počítat s tím, že Váš manžel se Vás bude snažit kontaktovat. Snažte se tyto kontakty uskutečnit co v nejmenším nevyhnutelném množství a vždy buď s asistencí někoho z Vašich přátel či na veřejném místě, v restauraci a pod. Pokud odejdete, počítejte, že ještě tak 1-2 roky se budete dávat psychicky do pořádku a Vaše obtíže, které jistě už máte (strach z lidí,úzkosti, deprese) se neztratí dnem odchodu, ale bude to tvrdá práce na jejich odstranění. Pokud požádáte své kolegy v práci, přátele o pomoc a seznámíte je se svou situací, jistě pomoc neodmítnou. Na rady Vaší rodiny (matky)přiliš nedejte, oni nežijí Váš život a vaši situaci, neumí si to často ani představit a na jejich radách se často odrazí i strach, že by to na Vašem místě nezvládli či se báli začít nový život sami. Mohu Vám dát kontakt na ženu, která toto celé má už za sebou a poskytne Vám své zkušenosti. Pokud se chcete objednat na konsultaci, objednejte se na tel. 604 133 005.
MUDr. Erika Matějková